Společnost Zemko Jiřice s.r.o. začala v roce 1997 vyvíjet činnost. Ing Kulhavý se stal jednatelem firmy společně s ing.Faltem a do trojky byl přivzat i ing.Barták, bývalý ekonom a ředitel zanikajícího ZD.
V březnu se objevila naprostá bomba. Na polích začal jezdit nový traktor značky Deutz-Fahr. I když od prvních okamžiků s ním byly technické problémy, firma ho nevyměnila a na polích se objevoval i s novou secí kombinací.
První start byl tedy dobrý, připomeňme, že ZD Jiřice nekoupilo nic nového od roku 1989. V jarních měsících začínají velké organizační změny. Někteří zaměstnanci, kteří byli po léta zvyklí na stav, kdy nikdo nic neřídil, se rozhodli z firmy odejít. Šéf Kulhavý, přezdívaný Likvidátor však ještě tehdy měl alespoň u některé části místní veřejnosti důvěru. V týmu pracoval i ing.Krupička, který zastával funkci agronoma. Na některé sklizně se dařilo angažovat i půjčenou techniku, třeba na sklizeň řepky.
Obyvatelé Hněvkovic však od počátku vzniku firmy šířili různé šeptandy a fámy a situaci kolem společnosti jen zhoršovali. Pravdou je, že se nikdo nikdy pořádně nedozvěděl, jak právně družstvo skončilo a jak Zemko přebralo budovy a pod.
Říjen 1997 přinesl další kolo změn. Na velkokapacitním kravíně se začalo přacovat ve třech lidech místo původních čtyř. Podobné procesy však probíhaly i v jiných zemědělských firmách. Na popularitě to však novému managementu nepřidalo. V prosinci se začíná krmit novým vozem značky Luclar, což byl již čtvrtý nový stroj od vzniku Zemko s.r.o. Společnost vyplatila i nájem stanovený ve smlouvách s vlastníky polností. V roce 1998 se Kulhavý rozhodl zatočit se slepicemi, které vesele hrabaly na polích. Tento nešvar některých obyvatel Hněvkovic byl letitý a známý. Pochytali tuto drůbež a vyzvali vlastníky k vyzvednutí V. listopadu se rozšířily zvěsti o vážném onemocnění dvou předních šéfů firmy, naštěstí se to později vyvrátilo. Jenže nepříjemné zprávy prosakují dále, dochází prý senáž, sláma, nesklizené otavy. Strojopark byl vybaven firemními žlutými samolepkami.
V roce 1999 se vedení firmy rozhodlo vybudovat další studni a posílit vlastní vodovodní systém, neboť jim společnost Vodak uzavřela vodu pro údajné nesplácení pohledávek. Proslýchá se, že agronom Krupička hodlá ukončit poměr ve firmě. Nájem z pozemků je velký problém získat a vedení společnosti Zemko se různě vymlouvá. Někomu je nájem vyplacen, někdo se ho již nedočkal. Jak dlouho se podaří udržet zemědělskou výrobu ?
Změny, které nastartovalo vedení společnosti směřovaly nezadržitelně ke konci firmy. Nejprve z hlavní pozice vycouval ing.Falt a dal Zemku vale, o něco později se pro neshody s Kulhavým rozhodl rezignovat na post i agronom Krupička. Z firmy odcházeli už nejen ti, kteří nestačili novým podmínkám, ale i spolehliví pracovníci a dobří traktoristé. Příkladem byl i poruchový Deutz-Fahr, když do penze odešel dlouholetý traktorista z Kletečné, tak traktor dostal pracovník ze Speřic, ten pro nízký plat dal výpověď a hlavním pilotem se stal nezkušený bývalý zedník. Zkrátka vytrácel se kvalitní zaměstnanecký tým. Nájmy se vlastníkům neplatily, dlužilo se na sociálním pojištění. Potom z výplat vymýšlelo vedení různé srážky. Zkrátka situace se horšila. Nové stroje něměl ani kdo opravit.
Rušily se kravíny, např.v Kletečné, odchovna selat v Jiřicích. Dotace ze státních fondů blokoval tehdejší tzv.okresní ministr Blažek.
Společnost nezachránil ani nový agronom Rod, který naopak odkoupil sušku v Jiřicích a s bratrem založil novou firmu. Lidé, kteří společnosti Zemko pronajali pozemky, čekali na konec roku 2003, kdy dávali výpověď z tohoto nájmu.
Rok 2003 byl opravdu vrcholem zmaru. Mnoho polí nebylo obděláno, vyrostl na nich bodlák. Naftu do traktoru vozil ing.Kulhavý v sudě po polích. Sklizeň v srpnu 2003 obstarával jediný kombajn E 517. Rozprodávaly se zbylé starší traktory, kam zmizely koupené stroje Zemkem nikdo pořádně neví. Tedy kombajn MDW, postřikovač atd.
Krávy byly na velkokapacitním kravíně v Hněvkovicích postupně rozprodány nebo poraženy. Za dluhy odvezlo i Zemko Kožlí panely pokrývající obří odpadní jámu. Zmar a smutek by musel projevit každý opravdový zemědělec. Konkurs firmy byl nevyhnutelný. Administrativní budovu v Jiřicích prodali v dražbě. .V tuhé zimě roku 2006 spadla střecha z garáží a jídelny v Hněvkovicích. Kolnu na slámu rovněž rozbourali noví majitelé, prkna odvezli a eternit nechali na místě.
Zemědělská výroba už v Hněvkovicích nebude nikdy obnovena. Pamětníci mohou nové generaci už jen vyprávět, jak z areálu vyjížděly kombajny a traktory na pole.