Hněvkovická osobnost

Bezpochyby nejvýznamnější osobností Hněvkovic je básnířka a publicistka Libuše Pamětnická. Narodila se 10.července 1920.

Svůj první román publikovala roku 1939, jmenoval se Břízy ve větru. Spolupracovala s Týdeníkem z Českomoravské vrchoviny, který byl vydáván v Pelhřimově, s týdeníkem Havlíčkův kraj, nebo s Družstevními novinami.
Za druhé světové války žije v Praze a zde v Pražském ilustrovaném zpravodaji kromě fejetonů vychází román na pokračování s názvem Vysoká mříž.

Roku 1942 vydává v edici Zvěrokruh básnickou sbírku Malá princezna. Špronglovo nakladatelství z Pelhřimova ji roku 1944 vydává knihu Pohádky měsíčních večerů.

Na rodnou Vysočinu se vrací roku 1954 a literárně publikuje v listech Nástup, Jiskra a Jihočeská pravda.

Zabývá se nejvíce pedagogickými otázkami a mimočítankovou četbou. V sedmdesátých letech se definitivně vrací k poezii, kde čerpá náměty především z okolí svého rodiště, nezastupitelné místo má v jejích básních příroda a její tvorba se postupně stává nadčasovou. S jejími verši se čtenáři mohli setkat v periodiku Humpolecký zpravodaj, týdeník Nástup, Hlas 91, Nový týdeník z Českomoravské vysočiny.

Osmdesátá léta byla autorsky velmi plodná. Vydává několik básnických sbírek. Jsou to Rytmy kraje /1983/, Milování /1986/, verše k poslednímu rozloučení pod názvem Planutí a zhasínání vyšly v roce 1991 a o rok později Kalendář srdce.

Vydání knihy pověstí o tajemných bytostech z hradu Orlík a okolí s názvem Strašidla ze Zálesí se autorka již nedočkala.

Zemřela roku 1992 v Humpolci Bezpochyby nejvýznamnější osobností Hněvkovic je básnířka a publicistka Libuše Pamětnická. Narodila se 10.července 1920.

Svůj první román publikovala roku 1939, jmenoval se Břízy ve větru. Spolupracovala s Týdeníkem z Českomoravské vrchoviny, který byl vydáván v Pelhřimově, s týdeníkem Havlíčkův kraj, nebo s Družstevními novinami.
Za druhé světové války žije v Praze a zde v Pražském ilustrovaném zpravodaji kromě fejetonů vychází román na pokračování s názvem Vysoká mříž.

Roku 1942 vydává v edici Zvěrokruh básnickou sbírku Malá princezna. Špronglovo nakladatelství z Pelhřimova ji roku 1944 vydává knihu Pohádky měsíčních večerů.

Na rodnou Vysočinu se vrací roku 1954 a literárně publikuje v listech Nástup, Jiskra a Jihočeská pravda.

Zabývá se nejvíce pedagogickými otázkami a mimočítankovou četbou. V sedmdesátých letech se definitivně vrací k poezii, kde čerpá náměty především z okolí svého rodiště, nezastupitelné místo má v jejích básních příroda a její tvorba se postupně stává nadčasovou. S jejími verši se čtenáři mohli setkat v periodiku Humpolecký zpravodaj, týdeník Nástup, Hlas 91, Nový týdeník z Českomoravské vysočiny.

Osmdesátá léta byla autorsky velmi plodná. Vydává několik básnických sbírek. Jsou to Rytmy kraje /1983/, Milování /1986/, verše k poslednímu rozloučení pod názvem Planutí a zhasínání vyšly v roce 1991 a o rok později Kalendář srdce.

Vydání knihy pověstí o tajemných bytostech z hradu Orlík a okolí s názvem Strašidla ze Zálesí se autorka již nedočkala.

Zemřela roku 1992 v Humpolci

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *