Archiv autora: Zbyněk

Hněvkovice po roce 1989

Rok 1990 znamenal pro život Hněvkovic období, kdy k viditelným změnám nijak nedocházelo. Po obnovení systému politických stran v Československu by se jen člověk neznalý místní mentality mohl domnívat, že vzniknou nové strany i v Hněvkovicích. Opak byl pravdou.

Bývalá vládnoucí KSČ se v největší místní části Humpolce rozpadla a činnost ukončila. Předáci strany oznámili, že kdo má zájem, může se přihlásit jako člen přímo v Humpolci. Zanikl i Československý svaz žen a Socialistický svaz mládeže. Ten sice ještě nějaký čas živořil pod novým názvem Svaz mladých, ale jedinou akcí kterou podnikl byla výstava pivovarských suvenýrů v březnu 1990 u příležitosti pátého výročí vzniku zájmového sběratelství pivních etiket v obci. Do konce roku se SM rozpadl a jeho členové rozpustili finanční prostředky, které zbyly po SSM v alkoholu a svatebních darech koupených exčlenům obou svazů.

Svobodné volby konané v červnu 1990 přinesly vítězství Občanského fóra, jenž bylo revolučním slepencem různých politických směrů. Překvapením však bylo, že voliči v Hněvkovicích dali dost hlasů i KSČM, která obsadila druhé místo. Občanské fórum se nikdy v Hněvkovicích založit nepodařilo. Levicové postoje jsou pro naše obyvatele dávnou tradicí.

Rok 1991 přinesl všem obyvatelům ČSFR liberalizaci cen, což byl první výrazný krok k obnovení kapitalistických poměrů. Prvé dny po zrušení maloobchodních cen bylo v hospodě U Dušků docela prázdno. Cena 11tky ORLÍK se ze 3,10 Kčs vyšplhala během dvou dnů na 7,10 koruny. Ve všech restauracích a hospodách v okolí se začíná pít desítka. Podobné to bylo i u dalších výrobků. V Humpolci bylo v té době normální vidět, jak se přímo z nákladních aut prodává máslo, neboť bylo lacinější než v obchodní síti.

Novou předsedkyní Občanského výboru se stala Eva Moravcová a její působení ve funkci velkým přínosem nebylo. Pokoušela se sice krátce o obnovení školy v Hněvkovicích, ale bezvýsledně. Budova i nadále patřila Archeologickému ústavu. Ztráta této nejstarší stavby v Hněvkovicích je jedním z největších omylů předsedy KSČ Pavla Němce a posledního šéfa městského národního výboru Vondráka.
V celé republice probíhá proces privatizací, který postihl i pivovar v Humpolci. Jeho osud nezachránil ani projekt 12tky Zálesák. Toto pivo se kazilo a v srpnu 1991 se přestalo vařit. Pivovar samotný byl koupen v dražbě v říjnu stejného roku.

V prosinci zahajuje Josef Štecher, bývalý předseda SSM činnost hospody U Dubu. Využil tak bývalé kanceláře JZD v prostoru víceúčelové budovy. Této konkurenci se hostinec U Dušků dlouho bránit nedokázal a nedávno restituovaný podnik Zdeněk Dušek zavírá. Hněvkovice tak přichází o sál, i když nikterak velký. Josef Štecher otevírá i novou prodejnu, rovněž ve víceúčelové budově. Obnovuje tak tradiční značku Orient. Rovněž v Humpolci má pronajatý potravinový obchod. Hněvkovice se tak stávají jedinou místní částí města, kde fungují dva obchody se základními životními potřebami. 

Rok 1992 přinesl druhé tzv. svobodné volby a v nich v Hněvkovicích vítězí KSČM. JZD Dálnice Jiřice začíná prodělávat transformaci a je vytvořeno Zemědělské družstvo Jiřice. I když na členských schůzích se v této otázce objevily ojedinělé názory na oddělení Hněvkovic od Jiřic, zvítězila však myšlenka stejného podniku, jen ze změnou názvu. Družstvo se však musí potýkat s problémem restitucí, kdy žadatelům se vrací majetek vložený do bývalého JZD. Hněvkovice nejvíce sledují navracení majetku panu Zdeňku Koubkovi. ZD Jiřice se v nových ekonomických podmínkách nikterak zvláště nedaří a již od transformace se kuloárně mluví o blízkém rozpadu.

V samotné vesnici již nedochází k žádným akcím, život se jakoby vytratil. Kde v jiných vesnicích došlo po převratu k oživení tradic, obnově spolků, nebo k tvoření něčeho nového, tak v Hněvkovicích se naopak rokem 1989 vše dokonale utlumilo.

 

 

Nejvýznamnější osobnost Hněvkovic

Bezpochyby nejvýznamnější osobností Hněvkovic je básnířka a publicistka Libuše Pamětnická. Narodila se 10.července 1920.

Svůj první román publikovala roku 1939, jmenoval se Břízy ve větru. Spolupracovala s Týdeníkem z Českomoravské vrchoviny, který byl vydáván v Pelhřimově, s týdeníkem Havlíčkův kraj, nebo s Družstevními novinami.
Za druhé světové války žije v Praze a zde v Pražském ilustrovaném zpravodaji kromě fejetonů vychází román na pokračování s názvem Vysoká mříž.
Roku 1942 vydává v edici Zvěrokruh básnickou sbírku Malá princezna. Špronglovo nakladatelství z Pelhřimova ji roku 1944 vydává knihu Pohádky měsíčních večerů.

Na rodnou Vysočinu se vrací roku 1954 a literárně publikuje v listech Nástup, Jiskra a Jihočeská pravda.
Zabývá se nejvíce pedagogickými otázkami a mimočítankovou četbou. V sedmdesátých letech se definitivně vrací k poezii, kde čerpá náměty především z okolí svého rodiště, nezastupitelné místo má v jejích básních příroda a její tvorba se postupně stává nadčasovou. S jejími verši se čtenáři mohli setkat v periodiku Humpolecký zpravodaj, týdeník Nástup, Hlas 91, Nový týdeník z Českomoravské vysočiny.

Osmdesátá léta byla autorsky velmi plodná. Vydává několik básnických sbírek. Jsou to Rytmy kraje /1983/, Milování /1986/, verše k poslednímu rozloučení pod názvem Planutí a zhasínání vyšly v roce 1991 a o rok později Kalendář srdce.

Vydání knihy pověstí o tajemných bytostech z hradu Orlík a okolí s názvem Strašidla ze Zálesí se autorka již nedočkala.
Zemřela roku 1992 v Humpolci.

Jak šel čas IV -1985-1989

Sloučením s Humpolcem nastává nová éra Hněvkovic. Dalo by se říci, že bezejmenná. Vesnice s více jak třemi stovkami obyvatel je nyní ještě méně známá než dříve.

Rok 1986 byl opět rokem volebním. Do městského národního výboru v Humpolci byli zvoleni jako poslanci Vladimír Jirák a Václav Zadek. Pro funkční období1986-1991 byl ustanoven i tzv. občanský výbor. Jedná se o poradní orgán, který se může vyjadřovat k problémům, avšak rozhodovací práva nemá. Jeho předsedou se stal František Němec.

Na podzim 1987 se začíná s rozebíráním objektu prodejny. Bourá se tak i bývalý hostinec Orient. Občané Hněvkovic uzavírají socialistický závazek, že odpracují na výstavbě prodejny smíšeného zboží bezplatně 1 500 brigádnických hodin.

Objekt prodejny Jednota a bývalého hostince
Objekt prodejny Jednota a bývalého hostince

Stejného roku byl uveden do provozu velkokapacitní kravín. Areál JZD byl vyasfaltován, zlepšily se sociální podmínky zaměstnanců, jako nové šatny, sprchy. Pro zaměstnance i důchodce JZD zajišťuje obědy. Strojopark je doplňován o novou techniku. Staví se třetí bytovka. Hovoří se však stále více o veliké zadluženosti JZD.

V polovině 80.let byla sovětská zemědělská technika nahrazena výkonnějšími stroji z NDR
V polovině 80.let byla sovětská zemědělská technika nahrazena výkonnějšími stroji z NDR

V roce 1988 končí překvapivě ve funkci předsedy JZD dosavadní šéf Ing. František Vaňha.

Družstevníci nemají řádně možnost se vyjádřit k problému obsazení funkce. Okresní vedení KSČ a SDR rozhodlo, že novým mužem číslo jedna se stane obyvatel Senožat, Ing.Jaroslav Strachota. Zřejmě už v tomto okamžiku začal postupný rozklad JZD. Později spousta obyvatel Hněvkovic pochopila, že Vaňhovým odchodem ztratilo družstvo osobnost znalou místní problematiky a mentality. V tom nový předseda nikdy nemohl konkurovat, i když v létě 1988 osobně řídil na poli kombajn. Můžeme se jen dohadovat proč nadřízené orgány neponechaly bývalého předsedu alespoň v nižší manažerské funkci. JZD Jiřice nebylo rozhodně podnikem oplývajícím bohatými kádrovými rezervami.

SSM Hněvkovice uspořádal tradiční nohejbalový turnaj -1988
SSM Hněvkovice uspořádal tradiční nohejbalový turnaj -1988

Na výstavbě prodejny práce pokračují i za pomoci učňů SOU Humpolec, kteří zde vykonávají odborný výcvik stavařských řemesel.

Dominanta Hněvkovic -Havlův kopec, leden 1989
Dominanta Hněvkovic -Havlův kopec, leden 1989

V červenci 1989 oslavil TJ.SOKOL Hněvkovice 20.výročí založení fotbalového oddílu.

28.října 1989 byla prodejna slavnostně otevřena. Jednalo se o poslední akci socialistického zřízení, kterou se v Hněvkovicích podařilo realizovat.
Listopadové události roku 1989 znamenaly již postupný návrat ke kapitalismu.
 

 

 

 

Jak šel čas III 1975-1985

SEDMDESÁTÁ LÉTA

Průvod občanů Hněvkovic u příležitosti otevření víceúčelové budovy -1975
Průvod občanů Hněvkovic u příležitosti otevření víceúčelové budovy -1975

Velkou akcí první poloviny sedmdesátých let se stala výstavba víceúčelové budovy. Budování probíhalo od roku 1973 až do roku 1975, kdy byla slavnostně předána do užívání u příležitosti 80. výročí založení požárního sboru. Hodnota stavby byla 900 tisíc korun a náklady 700 tisíc Kčs. V roce 1975 odpracovali Hněvkováci na tomto díle 7.000 hodin, z toho 1400 zdarma. Založena byla i organizace Československého svazu žen. Předsedkyní byla nejprve Ludmila Moravová, později Alena Kotnová.

Nástup členů PO SSM u příležitosti 80.výročí založení SDH Hněvkovice ,v roce 1975, pod názvem požárníci
Nástup členů PO SSM u příležitosti 80.výročí založení SDH Hněvkovice ,v roce 1975, pod názvem požárníci

Rok 1976 přinesl pro Hněvkovice ztrátu vlastního sídla JZD. Došlo totiž k dalšímu slučování. Tentokrát s JZD Jiřice, což Hněvkováci nesli dost nelibě. Název družstva byl opravdu zajímavý. JZD Dálnice Jiřice. Funkci předsedy JZD vykonával ing. František Vaňha.

Po volbách nastala změna i na místním národním výboru. Funkci předsedy MNV přijímá František Němec, traktorista družstva. Tajemníkem je Zdeněk Červenka. Dochází i k definitivnímu uzavření hospody, tzv. bývalého Orientu. Sloužila pak jako sklad nábytku.

Probíhají rozsáhlé skrývky ornice v souvislosti se zahájením výstavby dálnice na katastru obce. MNV provedl nákladem 400 tisíc Kčs vyasfaltování místních komunikací. Dálnice byla akcí, která do života Hněvkovic zasáhla velmi. Celkový zábor půdy činil 70 hektarů a dočasný 28 hektarů. 31. srpna 1977 došlo k uzavření silnice na Humpolec. Stavba dálnice probíhá i v létech 1978 a 1979.
22. listopadu 1979 byl uveden do provozu jeden dálniční pruh ve směru od Speřic na Jihlavu.

V roce 1979 došlo k redukci místní základní školy. Definitivně končí čtvrtý ročník. Žáci budou v Hněvkovicích mít od nového školního roku pouze tři třídy. Jednotřídní charakter školy trvá již od roku 1964.
V posledním roce sedmdesátých let došlo k vyasfaltování silnice směřující ke komunikaci Humpolec-Želiv.

OSMDESÁTÁ LÉTA

7. listopadu 1980 byl předán dálniční úsek Speřice-Humpolec-Pávov-Brno. Humpolecko tak získalo přímé dálniční spojení s Prahou, Brnem i Bratislavou.

Složení MNV po volbách v roce 1981 bylo následující: Lubomír Bratrů, Zdeněk Červenka, Ladislav Havel, Antonie Havlová, Lubomír Jirák, Alena Kotnová, Eva Kratochvílová, Božena Krbcová, František Morávek, Ludmila Moravová, František Němec, Jan Němec, Jindřich Němec, Pavel Němec a Jaroslav Václavík.

Nikdo z obyvatel ještě tehdy netušil, že se jedná o poslední samosprávu Hněvkovic. V tomto roce dochází k osamostatnění turistického oddílu, který byl založen pod TJ Sokol roku 1971. Hlavní organizátorkou i propagátorkou turismu je Marie Vincencová.

Na jaře 1981 dochází k srovnání se zemí bývalých selských usedlostí ve středu obce u druhé autobusové zastávky. Tyto objekty patřily kdysi vystěhovaným rodinám, později stáje sloužily jako přechodné objekty nově vzniklého družstva. V době jejich likvidace už byly opravdu ve špatném stavu. Začíná se uvažovat, že na tomto prostoru má v budoucnu vyrůst nová prodejna Jednoty.

Velkou a důležitou akcí byla výstavba vodovodu, která probíhala do roku 1983, kdy byl 24.června předán do užívání. Občané na této stavbě odpracovali 25 tisíc brigádnických hodin. Roku 1981 proběhla i oprava základní školy.

80.léta-sběr brambor členy JZD na poli v Hněvkovicích.
80.léta-sběr brambor členy JZD na poli v Hněvkovicích.

JZD Dálnice Jiřice zahajuje na farmě v Hněvkovicích rozsáhlý plán výstavby. Uveďme, že průměrná mzda v JZD činila v roce 1982 2.325 Kčs. V roce 1984 již 2460 Kčs.
Roku 1983 zahajuje družstvo výstavbu druhé bytovky /první v roce 1971/ ,dokončena byla v roce 1986.

V areálu JZD se nově postavila bramborárna a o něco později i makovna. V polovině 80. let se začíná s výstavbou velkokapacitního kravína pro 200 kusů dojnic. Jedná se již o třetí kravín v Hněvkovicích, druhý byl uveden do provozu po dvouleté výstavbě v roce 1971. Je nutné podotknout, že se výhledově uvažovalo i o čtvrtém kravínu.

V červnu 1984 ukončila v Hněvkovicích činnost základní škola. Poslední školní rok ji navštěvovalo již pouhých 13 dětí. Hněvkovice byly jen jednou z mnoha vesnic, kde se místní malé školy zavíraly. Po mnoha létech odchází i dlouholetý kantor Jaroslav Nohejl, který za dobu svého působení v Hněvkovicích učil nejprve rodiče a pak i jejich děti.

Samostatná existence obce Hněvkovice se chýlí ke konci. Dochází sice v roce 1985 ještě k zahájení výstavby kanalizace do tzv. odkalovacích rybníků, ale to je již jen labutí písní.
Zdeněk Červenka byl za údajná pochybení při organizování výstavby vodovodu zbaven funkce tajemníka MNV a dosavadní předseda MNV František Němec po jistém úsilí o zachování samostatnosti rezignoval na další boj. Proběhlo tzv.referendum o připojení Hněvkovic k městu Humpolec. Většina obyvatel souhlasila.

1. července 1985 se slučují Hněvkovice s Humpolcem.

Stáváme se místní částí. Městský národní výbor přijímá majetek bývalého MNV Hněvkovice v pořizovací ceně 3. 299. 863 Kčs.

 

 

 

 

 

Jak šel čas II

Dlouho očekávaný příchod 20.století se zapsal v historii Hněvkovic černým písmem.

13.listopadu 1901 došlo k obrovskému požáru, který zlikvidoval šestnáct usedlostí a dvacet rodin přišlo o střechu nad hlavou. V roce 1908 se zahajuje stavba telefonního vedení z Humpolce do Hněvkovického dvora. Roku 1911 měla obec při 76 popisných číslech 535 obyvatel. Začíná se stavět silnice z Hněvkovic do Humpolce a již roku 1912 je dokončena.

Roku 1914 byl ustanoven Záložní spolek pro Hněvkovice a okolí. První světová válka znamenala pro obec ztrátu dvaceti obětí. V listopadu 1918 se na dominantě Hněvkovic-Havlově kopci pálí státní symboly Rakouska-Uherska a 3.května 1919 se zasazuje Strom svobody.

První volby do Národního shromáždění nové republiky vyhrává v obci sociální demokracie. V dalších volbách v létech 1925 a 1928 vítězí KSČ.
V roce 1926 začíná dnem prvního září učit na hněvkovické škole Emil Vojtěch, rodák z Těchobuzi.
V roce 1931 dodává do hněvkovického lihovaru nové destilační zařízení firma Hradecký z Pacova

Děti hněvkovické školy
Děti hněvkovické školy

V roce 1935 byl starostou hasičského sboru zvolen František Jirák
V roce 1937 se místní hasiči účastní branného srazu Hasičské župy humpolecké. V roce 1938 se se zaměřuje na katastru obce trasa uvažované dálnice.

Roku 1939 se ve vsi modernizuje telefonní spojení a žije zde v 135 rodinách 580 obyvatel. Byl postaven zděný plot kolem školního areálu. Od školního roku 1940 -1941 odchází učitel František Jonáš a přichází Albína Nápravníková.

V roce 1940 se pro potřeby dálnice vyčleňuje deset hektarů pozemků. Na konci druhé světové války se z koncentračního tábora v Terezíně nevrátil Jan Točík.

Již 5.května 1945 se ve vesnici ustanovil Revoluční národní výbor pod vedením Jaroslava Bratrů. Jeho členy dále byli: Adolf Jaroš,Jaroslav Petr, Bedřich Prokop a Jaroslav Vaniš.
Devátého května projíždí Humpolcem jednotky sovětské a rumunské armády, které město osvobozují. Mnoho obyvatel Hněvkovic se v Humpolci této nezapomenutelné události účastní.

POVÁLEČNÉ OBDOBÍ

Volby v roce 1946 vyhrává v Hněvkovicích, stejně jako ve většině míst Komunistická strana Československa, která získala 222 hlasů z 306 odevzdaných volebních lístků. Jaroslav Bratrů se stal předsedou MNV /místní národní výbor/.

Roku 1947 měly Hněvkovice necelých 500 obyvatel. Na památku 100.výročí zrušení roboty byla 1.května 1948 vysazena u objektu hasičárny Lipka svobody. Po volbách ve stejném roce se stává předsedou MNV Josef Jirák. V roce 1949 se zahajují práce na zpevnění komunikace z Hněvkovic ke státní silnici ve směru Humpolec-Želiv.

PADESÁTÁ LÉTA

V roce 1950 byl do vsi zaveden místní rozhlas a zahájen provoz autobusového spoje z Humpolce přes Hněvkovice a Sedlici do Pelhřimova.

V květnu tohoto roku přišlo velké krupobití, které poškodilo osetá pole. Již v tomto období se sešel přípravný výbor pro založení JZD /jednotné zemědělské družstvo/. Jeho předsedou se stal Jaroslav Bratrů. Předsedou MNV byl opět Josef Jirák.

V roce 1950, konkrétně 23. listopadu byl do Hněvkovic přeřazen z Krasoňova řídící učitel František Němec. V roce 1951 se v budově školy zřizuje loutkové divadlo a žňový útulek pro děti předškolního věku.

28. srpna 1952 došlo k oficiálnímu založení jednotného zemědělského družstva. Již v září jeli družstevníci na scelené lány. V době vzniku mělo družstvo 33 členů a výměru 203 hektarů půdy.

12. září 1952 byl odhlasován přechod na tzv. III typ a 28.9. se vedení družstva rozhodlo vystavět kravín pro 125 kusů .
Neblahým momentem a bolestnou křivdou té doby se stalo rozhodnutí o vystěhování několika bývalých selských rodin mimo Hněvkovice. Jednalo se o rody Jiráků, Koubků, Vališů, Němců. V roce 1953 byl dobytek sveden do nového kravína.

Volby v roce 1954 byly poslední,kdy si obyvatelé dovolili nehlasovat jednotně pro kandidátku Národní fronty. Z počtu 285 voličů bylo pro tuto kandidátku 228 hlasů. Funkci předsedy MNV obsadil Jan Šimon, který vydržel v tomto vysokém postavení až do roku 1968.

JZD se do roku 1957 potýká s organizačními,technickými i existenčními problémy, ale v roce 1958 má již 387 hektarů zemědělské půdy z toho 307 ha.orné

PÁR ÚDAJŮ O ŠEDESÁTÝCH LETECH

Pohled na hněvkovickou školu

Již od poloviny let padesátých funguje v Hněvkovicích divadelní kroužek Osvětové besedy. V roce 1958 ochotníci nacvičili hru Divotvorný klobouk od Václava Klicpery a od Emy Řezáčové měli v repertoáru hru Jana.
V roce 1960 zařadili představení Lucerna od Aloise Jiráska. O dva roky později na festivalu amatérských divadelních souborů v Nové Cerekvi bodují s hrou Radúz a Mahulena od Julia Zeyera. Posledním velkým projektem se staly Ďábelské klíče od Miloše Gerstnera.

Roku 1960 byly vystavěny dvě autobusové zastávky ve vesnici. Na akcích „Z“ odpracovali obyvatelé Hněvkovic v tomto roce 975 hodin, na brigádách při pomoci JZD 10.140 hodin.

JZD Hněvkovice se v šedesátých létech stabilizovalo a dosáhlo i úspěchy. Např. v roce 1963 získalo zlatou medaili a diplom ministerstva zemědělství za úspěchy v semenářské práci a za dobré výsledky v pěstování brambor.

V roce 1962 byla adaptována prodejna Jednota na samoobsluhu, v roce 1964 se vzhledem k menšímu počtu žáků reorganizovala základní škola na jednotřídku, došlo rovněž k požáru stohu slámy.

1965- 70. výročí založení Svazu požární ochrany, nyní SDH. Na Malém hřišti u rybníku Rafanda
1965- 70. výročí založení Svazu požární ochrany, nyní SDH. Na Malém hřišti u rybníku Rafanda

 

Roku 1967 má JZD nejvyšší výnos brambor na okrese / 302 q /. V roce 1968 v červnu hoří kravín od úderu blesku. Tzv. pracovní jednotka v JZD činila v létech 1963-1965 32 Kčs.

Hněvkovice cca.60.léta 20.století
Hněvkovice cca.60.léta 20.století

25.ledna 1969 byl při místní tělovýchovné jednotě Sokol založen oddíl kopané. Jeho zakladateli se stali František Pajer, František Liška a Ladislav Koten. Organizačně pomáhal i Zdeněk Červenka. Následující sedmdesátá léta byla pro klub velmi úspěšná.

V roce 1970 si připomíná sbor požární ochrany 75 let od založení.

Roku 1971 se začíná stavět první bytovka JZD. V listopadu 1971 se v konaly volby a v nově zvoleném MNV pracovalo 13 lidí. Předsedou MNV byl František Vaniš a tajemníkem se stal Zdeněk Červenka.

Legendární kombajn SK-4 při sklizni obilí na poli pod Havlovým kopcem
Legendární kombajn SK-4 při sklizni obilí na poli pod Havlovým kopcem

27.ledna1972dochází ke sloučení družstev. JZD Hněvkovice se spojuje s JZD Kletečná a nový podnik dostává i nový název – JZD Hradiště. Navrhované  alternativní pojmenování JZD Pohoří nebylo schváleno.. Celková výměra spojeného družstva činila 727 hektarů půdy. Podíl orné byl 562 hektarů. Průměrná měsíční odměna pracovníka JZD v roce 1972 se pohybovala kolem 2.185 Kčs. Osobní automobil vlastnilo roku 1972 25 rodin.

Fotografie k zveřejnění laskavě zapůjčili paní Božena Loskotová a pan Vladimír Benda.